Jdou dva turisti a najednou jeden spadne do propasti.
Ten druhý se nahne nad propast a volá:
„Honzo si tam a žiješ?“
„Jsem ...“
„A jsi celý?“
„Jsem celý ...“
„A ruce a nohy máš v pořádku?“
„Jo, mám!“
„I záda máš v pořádku, nemáš porušenou míchu?“
„Ne nemám ...“
„No tak, co tam tak dlouho děláš? Vylez ven!“
„Nemůžu! Ješte jsem nedopadnul ...“

Věž na letišti dostane naléhavou zprávu:
„Tady OK-3, voláme kontrolu. Nemáme benzín, žádáme instrukce!“
Službu konající muž zezelená a rychle uchopí mikrofon:
„Tady kontrolní věž, volám OK-3. Neztrácejte hlavu! Nepodléhejte panice. Popište významné body terénu pod sebou!“
Nastane chvíle mučivého ticha. Ve sluchátkách to najednou zašramotí. Konečně!
„Tady OK-3, volám kontrolní věž. Jsem ještě na letišti a čekám na tankovací vozidlo.“

Ve Skotsku proti sobě válčí dva znepřátelené hrady.
Z jednoho vyletí dělová koule a urazí kus hradeb toho druhého.
Z druhého hradu vyletí dělová koule a prvímu urazí věžičku.
Tak po sobě střílejí dobré 2 dny, když v tom najednou ticho.
Z jednoho hradu vystrčí hlavu trubač a zahuláká:
„Hola, hola, proč nestřílíte?“
I na druhé straně vykoukne trubač:
„Nemůžem, koule je u vás ...“

Ve frontě před pokladnou biografu povídá pán svému sousedovi:
„Podívej se, jak ten chlapec vypadá. Přiléhavé kalhoty, dlouhé vlasy, to je hrozný zjev!“
„To není žádný chlapec!“ protestuje dotázaný rozzlobeně. „Je to děvče a dokonce moje dcera.“
„Ale promiňte, pane,“ koktá v rozpacích starý pán. „Nevěděl jsem, že jste její otec.“
„Kdo vám říká, že jsem její otec? Jsem její matka!“

Jde opilec po lese a tak nějak vrazí do stromu, povídá mu tedy:
„Pardon, nezlobte se.“
Za chvíli zase bum a opět: „Pardon, já opravdu nechtěl.“
Když se to stane asi tak po desáté, rezignovaně si sedne na bobek a říká si: „No nic, radši počkám, až ten průvod přejde ...“

Synáček se ptá své maminky:
„Mami! Smím si jít hrát na dvůr?“
„S tou skvrnou na svetru?“ Zhrozí se matka.
„Ne! S Evou!“

Děti jdou s mateřskou školkou do zoologické zahrady a paní učitelka se jich vždycky ptá, co vidí.
Až přijdou k zebrám a paní učitelka povídá: „Tak děti, co je tohle za zvířátko?“
...
„No je to ze..., no je to zeb...“
A Pepíček se ozve: „Ze by to byl tygl?“