Kolem druhé hodiny ranní se na nočním stolku rozezvoní telefon.
Rozespalý pan profesor jej zvedne a ze sluchátka se ozve: „Spíš?“
„Spím.“
„No vidíš ty hajzle. To my se ještě učíme.“

Ptá se takhle malý čáp tatínka, když je maminka pryč.
„Tati, kde je maminka?“
„Létá nad vesnicemi a nosí lidem děti a tím i štěstí,“ odpoví tatínek.
Když je pak zase pryč tatínek, ptá se maminky.
„Mami, kde je tatínek?“
„Létá nad městy a nosí lidem děti a tím i radost,“ odpoví maminka.
Jednou pak přiletí malý čáp z toulek a tatínek a maminka se ho ptají, kde byl a malý čáp vysvětluje:
„Létal jsem nad vysokoškolskými kolejemi a strašil jsem studenty.“

Syrakuský tyran Dionýsios s oblibou předčítal svoje verše.
Všichni tleskali, jen básník Philoxenos prohlásil:
„Mne se ty verše nelíbí.“
Tyran ho poslal na nucené práce do kamenolomu. Za několik měsíců ho omilostnil. Když vládce opět předčítal své verše, Philoxénos se za chvíli zvedl a odcházel. Dionýsios vykřikl:
„Kam jdeš?“
„Do kamenolomu,“ odpověděl mu básník.

Tři vědci dostali červený gumový balónek a úkol zjistit jeho objem.
Matematik pečlivě změřil průměr a trojným integrálem určil objem.
Fyzik naplnil kádinku vodou, balónek tam přidal a změřil objem vytlačené tekutiny odměrným válcem.
Strojař na balónku našel typové a sériové číslo a našel objem v tabulce červených gumových balónků.

Potkají se dva spisovatelé.
„Četl jsem váš poslední román. Zajímavý. A kdo vám ho napsal?“
„Jsem potěšen, že se vám líbil. A kdo vám ho četl?“

Jeden manažer byl pozván svým přítelem na konferenci do Tokia.
Protože věděl, že je dobrý řečník a odborník, byl velice překvapen, že jeho projev nesklidil žádný potlesk, přestože byl protkán jemným vtipem i brilantními myšlenkami. Po něm přišel k mikrofonu nějaký mladý Japonec, který celkem nezúčastněně něco odříkal, a celý sál povstal v ohromném aplausu. Chlápek jen pokrčil rameny nad nespravedlivým osudem a veden společenskou slušností, začal tleskat taky. Předseda konference se k němu naklonil a povídá:
„Teď nemůžete tleskat.“
„Proč ne? Jeho řeč musela být skvělá, podle těch reakcí.“
„Ne, pane, netleskejte. On jen tlumočil váš projev.“

Jeden starý pracovník plynáren zaučoval nového kolegu.
Prováděli zrovna kontroly a odečet stavu plynoměrů na předměstí. Když dokončili další budovu, ten starý říká tomu mladému:
„Hele, nemysli si, že jsem nějaká vykopávka. Mám docela kondici. Vsaď se, že doběhnu k autu dřív než ty.“
Tak se oba rozběhnou. Starý je skutečně u auta o krok napřed. Mladý jen vyvalí oči, ale vzápětí koukají oba, protože k nim doběhne udýchaná stařenka. Starý plynař se jí ptá:
„Copak, paní, zapomněli jsme u vás něco?“
Stařenka popadne dech a povídá:
„Ech, když jsem viděla dva plynaře takhle upalovat, řekla jsem si, že bych měla asi utíkat taky.“